I. Ověřování cizích veřejných listin

Dne 16.3.1999 vstoupila pro Českou republiku v platnost Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, přijatá v Haagu dne 5.10.1961, dále jen Úmluva. Český text Úmluvy, včetně v příloze uveřejněného závazného 'Vzoru doložky o ověření apostilou', byl Sdělením Ministerstva zahraničních věcí ČR uveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 45, částka 17. V souvislosti s tím došlo ke změně a určitému zjednodušení procesu ověřování veřejných listin, jež mají být použity v těch cizích státech, které jsou smluvními státy Úmluvy a s nimiž ČR nemá sjednáno osvobození od ověřování prostřednictvím dvoustranných mezinárodních smluv. Zjednodušení v zásadě spočívá v jediném formálním úkonu, t.j. v opatření ověřované listiny ověřovací doložkou, tzv. Apostilou. (čl. 3 odst. 1 a čl. 4 Úmluvy). Odpadá tedy další ověřování listiny, např. zastupitelským úřadem státu, kde má být listina použita.

Orgánem pověřeným podle čl. 6 Úmluvy opatřit ověřovanou listinu Apostilou je v České republice:

  • Pro listiny vydávané justičními orgány, včetně listin vydávaných nebo ověřovaných notáři: Ministerstvo spravedlnosti ČR - mezinárodní odbor,
  • Pro ostatní listiny vydávané nebo ověřené orgány státní správy nebo jinými orgány: Ministerstvo zahraničních věcí ČR - konzulární odbor.

Úmluva se však nevztahuje na ověřování překladů těchto listin do cizího jazyka. Proto se těm, kteří žádají o ověření listiny Apostilou, doporučuje, aby si pořídili její překlad ve státě, kde budou listinu předkládat (používat). Pokud budou trvat na tom, aby např. z finančních důvodů provedl překlad soudní tlumočník v ČR, je vhodné zadat mu listinu k překladu až po jejím ověření Apostilou. Za konečné ověření Apostilou byl po dohodě s Ministerstvem financí ČR stanoven správní poplatek 100,- Kč (zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích - položka 5b Sazebníku správních poplatků); při ověřování na ministerstvu spravedlnosti se tento poplatek vybírá v kolcích.

Seznam smluvních států Haagské úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin:

1. Albánie
2. Andorra
3. Antigua a Barbuda
4. Argentina
5. Arménie
6. Austrálie
7. Ázerbajdžán
8. Bahamy
9. Barbados
10. Belgie
11. Belize
12. Bělorusko
13. Bosna a Hercegovina
14. Botswana
15. Brunej Darussalam
16. Bulharsko
17. bývalá Jugoslávská republika Makedonie
18. Cookovy ostrovy
19. Česká republika
20. Čína – pouze Hong Kong a Macao
21. Dánsko – od 29. 12. 2006
22. Dominika
23. Ekvádor
24. Estonsko
25. Fidži
26. Finsko
27. Francie + Francouzská Polynesie, Francouzské území Affars a Issas, Guadelupe, Guyana, Komorské ostrovy, Martinik, Nová Kaledonie, Réunion, Svatý Pierre a Miquelon, Wallis a Futuna

28. Grenada – od 7. dubna 2002 (do tohoto data vedena pod Velkou Británií)
29. Honduras
30. Chorvatsko
31. Indie
32. Irsko
33. Island
34. Itálie
35. Izrael
36. Japonsko
37. JAR
38. Kazachstán
39. Kolumbie
40. Kypr
41. Lesotho
42. Libérie
43. Lichtenštejnsko
44. Litva
45. Lotyšsko
46. Lucembursko
47. Maďarsko
48. Malawi
49. Malta
50. Marshallovy ostrovy
51. Mauricius
52. Mexiko
53. Monako
54. Namibie
55. Německo
56. Niue
57. Nizozemí + Nizozemské Antily, Aruba
58. Norsko
59. Nový Zéland
60. Panama
61. Polsko
62. Portugalsko + Angola, Mosambik
63. Rakousko
64. Rumunsko
65. Ruská federace
66. Řecko
67. Salvador
68. Samoa
69. San Marino
70. Seychely
71. Slovensko
72. Slovinsko
73. Srbsko a Černá Hora
74. Surinam
75. Svatá Lucie
76. Svatý Kryštof a Nevis
77. Svatý Vincenc a Grenadiny
78. Svazijsko
79. Španělsko
80. Švédsko
81. Švýcarsko
82. Tonga
83. Trininad a Tobago
84. Turecko
85. USA + Americká Samoa, Guam, Severní Marianiny Ostrovy (Northern Mariana Islands), Puerto Rico, Panenské ostrovy Spojených států (Virgin Islands of the United States)

86. Ukrajina
87. Velká Británie + Jersey, the Bailiwick of Guernsey, Ostrov Man, Anguilla, Bermudy, Brititish Antarctic Territory, Britské Panenské ostrovy (British Virgins Islands), Britské Šalamounovy ostrovy (British Solomon Islands), Kajmanské ostrovy, Falklandské ostrovy, Gibraltar, Montserrat, Svatá Helena, Jižní Jiřího a Jižní Sendvičův Ostrovy (South Georgia and South Sandwich Islands, Turks a Caicos Islands

88. Venezuela

Vzhledem k velkému počtu apostilních úřadů všech smluvních států Úmluvy a dále s ohledem na to, že názvy těchto úřadů jsou k dispozici pouze v angličtině a francouzštině a jejich překlad by byl nejen nákladný, ale mnohdy i ne zcela přesný, nejsou zde uváděny. Jejich seznam je přístupný na Internetu na stránkách Haagské konference pod následující adresou: http://hcch.e-vision.nl. Po otevření stránek a případném výběru jazyka se v přehledu položek označených modře zvolí heslo Authorities a dále per Convention. Když se objeví vybraný seznam haagských úmluv, označí se úmluva s číslem 12. V zápětí se zobrazí abecední přehled jednotlivých smluvních států s odkazem na jejich příslušný apostilní úřad. Pokud se dále klikne na modré políčko s heslem Status table, objeví se aktualizovaný seznam členských států úmluvy a datum, od kdy vstoupila pro ten který stát úmluva v platnost.

II. Vyšší ověření listin (tzv. superlegalizace) podle § 62 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním

Tento způsob ověření platí pro listiny, jež mají být použity ve státech, s nimiž nemá ČR sjednáno osvobození od vyššího ověření prostřednictvím dvoustranné mezinárodní smlouvy a které nejsou členskými státy shora citované Úmluvy.

U justičních listin a listin vydávaných nebo ověřovaných notáři superlegalizaci provádí Ministerstvo spravedlnosti ČR. Poté následuje další vyšší ověření Ministerstvem zahraničních věcí ČR a navazující ověření zastupitelským úřadem toho státu, kde má být listina použita.

U listin vydávaných nebo ověřených orgány státní správy toto vyšší ověření provádí přímo Ministerstvo zahraničních věcí ČR a pak následuje ověření příslušným zastupitelským úřadem.

Za superlegalizaci listiny se na Ministerstvu spravedlnosti ČR vybírá správní poplatek ve výši 30,- Kč v kolcích.

Seznam států, s nimiž má ČR uzavřenu dvoustrannou smlouvu o právní pomoci, ve které jsou specifikovány veřejné listiny, jež jsou osvobozeny od vyššího ověření :

1. Afghánistán - č. 44/1983 Sb.
2. Albánie - č. 97/1960 Sb.
3. Alžírsko - č. 17/1984 Sb.
4. Belgie - č. 59/1986 Sb.
5. Bulharsko - č. 3/1978 Sb.
6. Francie - č. 83/1985 Sb.
7. Itálie - č. 508/1990 Sb. – pouze listiny vyhotovené v souvislosti s dožádáním soudu
8. Jemen - č. 76/1990 Sb.
9. Jugoslávie - č. 207/1964 Sb. - platí pro všechny nástupnické státy po bývalé SFRJ.
10. Korea (KLDR) - č. 93/1989 Sb.
11. Kuba - č. 80/1981 Sb.
12. Kypr - č. 96/1983 Sb.
13. Maďarsko - č. 63/1990 Sb.
14. Mongolsko - č. 106/1978 Sb.
15. Polsko - č. 42/1989 Sb.
16. Portugalsko - č. 22/1931 Sb.
17. Rakousko - č. 9/1963 Sb.
18. Rumunsko - č. 1/1996 Sb.
19. bývalý SSSR - č. 95/1983 Sb. – do Smlouvy sukcedovaly pouze Ruská federace, Bělorusko, Moldávie, Gruzie a Kyrgyzstán. Ostatní nástupnické státy sukcesi do Smlouvy nepotvrdily, proto je třeba, aby listiny do těchto států byly buď ověřovány Apostilou (viz seznam států výše) nebo superlegalizovány.

20. Řecko - č. 102/1983 Sb.
21. Slovensko - č. 209/1993 Sb.
22. Sýrie - č. 8/1985 Sb.
23. Španělsko - č. 6/1989 Sb.
24. Švýcarsko - č. 9/1928 Sb.
25. Ukrajina - č. 123/2002 Sb.m.s.
26. Uzbekistán - č. 133/2003 Sb.m.s.
27. Vietnam - č. 98/1984 Sb.

Poznámka:

Doporučujeme, aby si žadatelé o vyšší ověření vždy předem zjistili, jaká ověření na nich bude příslušný cizí úřad nebo orgán požadovat, protože bohužel dochází i k případům, kdy cizí úřady (orgány) nerespektují ustanovení výše citovaných mezinárodních smluv a požadují např. vyšší ověření listin i tam, kde je sjednáno mezinárodní smlouvou osvobození od vyššího ověření.

Je nutné, aby si žadatelé o vyšší ověření listin, jež mají být použity v cizině, předem zajistili potřebný počet kolků (např. na České poště), neboť Ministerstvo spravedlnosti kolky nedisponuje.

Oba výše uvedené způsoby ověřování listin, jež mají být použity v cizině provádí Ministerstvo spravedlnosti ČR na detašovaném pracovišti na adrese: Na Děkance 3, 128 10 Praha 2.

Úřední dny : Pondělí - Pátek 8.00 - 12.00 hodin

 

Další odkazy: