Notář je ve funkci soudního komisaře pověřen soudem k projednání pozůstalosti. Je to jediný případ, kdy si pro notářskou službu nemůžete notáře vybrat. Notáři je k projednání přidělena pozůstalost soudem podle předem stanoveného rozvrhu, a to z důvodů nestrannosti a objektivity soudního rozhodování. Řízení se zahajuje bez návrhu, zpravidla na základě úmrtního listu, který soudu zašle matrika. V dědickém řízení notář jako první kontaktuje dědice, většinou to bývá osoba, která se postarala o pohřeb zůstavitele a sdělí, co bude třeba pro vyřízení pozůstalosti učinit.

Pravidla dědění stanoví občanský zákoník. Dědí se ze zákona, závěti či dědické smlouvy, ale je možná i kombinace. Závětní dědic má přednost před dědici ze zákona, výjimkou jsou však potomci pořizovatele závěti, takzvaní nepomenutelní dědici. Dědictví lze také odmítnout, ale v některých případech pak dědický nárok přechází na potomky toho, kdo dědictví odmítl, což jsou důsledky většinou nechtěné. Vypořádání dědictví se většinou řeší dohodou dědiců, která musí být uzavřena před notářem. Při uzavření této dohody může dědic vyjádřit to, že z dědictví nepožaduje žádný majetek.

text vychází ze zdroje nkcr.cz

Další odkazy: